Zdravé slazení

Cukr přidáváme skoro do všeho, od čaje a kávy přes všemožné dezerty až po barbecue omáčku. Zejména naše děti mají sladké rády, a proto jim ty bonbony nebo lízátka jednou za čas dopřejeme. Všichni ale víme, že příliš cukru škodí, někteří lidé ho dokonce označují za bílý jed.

Tvrzení o škodlivosti bílého cukru je poněkud radikální, o tom, že cukr lidskému organismu rozhodně neprospívá, ale není pochyb. Naštěstí kromě rafinovaného bílého řepného cukru, na který jsme zvyklí, existuje i řada přírodních sladidel. Sice se to s nimi také nesmí přehánět, rozhodně jsou však zdravější než běžný cukr.

Cukry a jejich vliv na zdraví

Cukry neboli sacharidy jsou přirozenou a velmi důležitou součástí stravy, jsou totiž zdrojem energie pro tělo. Závislé jsou na něm nervové buňky, které jiný zdroj energie ani její zásoby nemají, a do velké míry také buňky kosterního svalstva. Jednoduchý cukr glukóza se vstřebává velmi rychle v horních částech tenkého střeva, odkud putuje do jater a posléze se v krevní plazmě rozlévá do celého těla. Patrně už jste se setkali s pojmem glykemie, tedy hladina cukru v krvi. Tento údaj se v současné době velmi hlídá, je ale nutné vědět, že jistou hladinu krevního cukru (3,9 – 5,6 mmol/l) prostě potřebujeme, a to z důvodu již zmíněné výživy buněk. Pokud ale budeme cukrů přijímat přílišné množství, koledujeme si o zdravotní problémy…

Přírodní sladidla

Běžný bílý rafinovaný cukr při zpracování ztrácí všechnu vlákninu a minerály, jeho konzumací tedy tělo získá opravdu jen cukr a žádné jiné látky. Naproti tomu přírodní sladidla procházejí šetrnější úpravou a vitamíny a minerály v nich zůstávají. Kromě toho, že si pokrm osladíme, dopřejeme tedy organismu i cenné živiny.

Med

Včelí med je sladší než cukr, má jedinečnou chuť a navíc obsahuje kolem dvou set různých látek, mimo jiné minerály (draslík, fosfor, hořčík, sodík, vápník) a vitamíny (A, B, C, K). Setkat se můžeme nejčastěji se světlým květovým (nektarovým) a tmavým lesním (medovicovým) medem. Kromě barvy se liší i složením - květový med obsahuje více glukózy, proto je velmi náchylný ke zcukernatění a zároveň lehce stravitelný, mezitím medovicový med, vyrobený z mízy rostlin, má vyšší obsah minerálů a najdeme v něm také velké množství antioxidantů a látek hubících bakterie.

Ke kuchyňskému využití jsou všechny druhy medu více než vhodné, mějme ale na paměti, že teploty vyšší než 45°C ničí podstatnou část zdraví prospěšných látek v medu obsažených. Proto nikdy nesladíme medem horký čaj, nýbrž ho nejprve necháme mírně zchladnout. A také věnujeme pozornost tomu, od koho med kupujeme - velké firmy, které dodávají produkty do supermarketů, a nepoctiví včelaři často chtějí prodat starší med, který už zkrystalizoval, proto ho zahřívají, většinou nešetrně, čímž velké množství vitamínů, minerálů a enzymů zničí.

Medem můžeme osladit v podstatě cokoliv, jen je třeba vychytat množství. V některých receptech to bez medu ani nejde – třeba perníčky si bez něj dokážeme asi jen těžko představit.

Třtinový cukr

Třtinový cukr bývá obecně považován za zdravější než jeho bílý příbuzný. Jeho nutriční hodnoty i glykemický index jsou sice totožné s řepným cukrem, na rozdíl od něj ale obsahuje minerály, jako je draslík, vápník, sodík, hořčík či fosfor. Kromě toho získáme jeho použitím i typickou karamelovou příchuť. Pozor si musíme dát jen na to, aby byl cukr opravdu vyrobený z cukrové třtiny, ne každý hnědý cukr to totiž splňuje, často se jedná jen o obarvený řepný cukr.

Melasa

Melasa je tmavě hnědý až černý sirup, vzniká jako „odpad“ při výrobě cukru z cukrové třtiny či řepy. Odpad pouze v uvozovkách, melasa je totiž mnohem výživnější než hlavní produkt, tedy cukr. Sacharidů obsahuje méně, stejně je ale velmi sladká, a navíc v ní najdeme vitamíny skupiny B, vitamín C a kyselinu listovou, minerální látky (vápník, fosfor, železo, hořčík, draslík, sodík), dokonce i stopové prvky a nenasycené mastné kyseliny (linolovou, linolenovou a olejovou). Díky tomu příznivě působí proti anémii, revmatismu, zácpě, nespavosti i ekzémům a lupénce.

Javorový sirup

Sirup ze šťávy kanadských javorů se k nám dostal ze západu, Američané ho přímo zbožňují. A není divu, javorový sirup je velmi sladký, má lahodnou chuť a příjemnou vůni. Rozlišujeme tři druhy, Grade A, B a C. Grade A je považován za nejkvalitnější, je světlý a tekutější. Nejméně kvalitní a zároveň nejdostupnější a nejlevnější je Grade C, jedná se o sirup tmavý a hustý, nepříliš vhodný k polévání lívanců, oblíbenému angloamerickému zvyku. Bohužel se v regálech obchodů občas najdou i lahvičky s javorovým sirupem namíchaným s levnějším kukuřičným či glukózovým sirupem, proto si vždy prostudujeme etiketu výrobku.

Javorový sirup obsahuje velké množství minerálů a vitamínů, díky tomu zlepšuje imunitu, působí antibakteriálně, je prevencí aterosklerózy, rakoviny a cukrovky.

Stévie

Nenápadná rostlinka jménem stévie sladká roste v Jižní a Střední Americe a jako sladidlo ji používali už indiáni. Poněvadž neobsahuje glukózu ani fruktózu jako ostatní sladidla, nýbrž soubor látek označovaných souhrnně jako steviosid, je stévie vhodná pro diabetiky, dokonce neobsahuje téměř žádné kalorie a nezpůsobuje zubní kazy. Díky obsaženým látkám je stévie až třistakrát sladší než cukr, a to platí nejen o jejích listech, ale o celé nadzemní části rostliny.

Stévii můžete koupit sušenou i ve formě koncentrátu nebo tabletek. Kromě toho si ale můžete pěstovat vlastní rostlinku – lze ji buď zakoupit v dobře vybaveném zahradnictví nebo na farmářském trhu, anebo ji zkusit vypěstovat ze semínka, pokud jste zkušenější pěstitelé. Poté již stévie není příliš náročná, jen musíme dávat pozor, aby nepřemrzla – po jediném dni pod nulou se už nejspíš nevzpamatuje. Lístky můžeme sbírat průběžně a přidávat do nápojů, podobně jako mátu nebo meduňku. Pokud plánujeme větší sklizeň, pak ji provádíme na začátku podzimu, nejlépe v září či v říjnu. Lístky usušíme, rozdrtíme a používáme jako prášek nebo sušené lístky podrtíme a svaříme, čímž vytvoříme sladký výluh.

Datle

Sušené datle jsou velmi chutné a často se mlsají jen tak, poslouží ale i jako skvělé sladidlo. Když je rozmixujeme s trochou vody, dostaneme pastu, kterou můžeme osladit kaše, dorty a různé moučníky. Těm dodají datle i nezaměnitelnou exotickou příchuť. Kromě toho jsou bohatým zdrojem vlákniny, železa a hořčíku. Na pultech obchodů se zdravou výživou se můžete setkat i s datlovým sirupem, pokud na něj natrefíte, určitě ho vyzkoušejte.

 

Lenka Ambrožová