Barviva v potravinářských výrobcích

Barviva označovaná kódy E 100 až E 199 jsou zřejmě nejčastěji používané případné látky, tedy nepopulární éčka. Tento způsob jejich využívání je poměrně logický, protože barva má velký význam při rozhodování o nákupu zboží. Používání barviv je přímo zakázáno jen u velmi malého množství potravin.

Barviva potravinám obnovují barvu, ztracenou při zpracování, případně jejich vzhled barevně vylepšují a dodávají jim barvu, kterou by samy neměly. Používat barviva se nesmí u produktů dětské výživy, medu, ovocných šťáv a nektarů, chleba a pečiva, mléka, masa, drůbeže, zvěřiny a korýšů a měkkýšů. Máslo je povolené přibarvovat pouze přírodním karotenem.

Používání barviv

Výrobci používáním různých druhů barviv obnovují původní vzhled potravin po jejich zpracování, ale také jejich barvu vylepšují. V mnoha případech se ale ve své podstatě jedná o klamání obchodníků a především spotřebitelů. Nádherná rubínová barva vína není vždy zárukou, že se jedná o víno kvalitní, růžový losos může být obarvená treska…

Chléb a pečivo patří do skupiny potravin, které se dobarvovat nesmí, ale vzhledem k minimálnímu množství kontrol se toto nařízení zcela nedodržuje. K dobarvení se používají přípravky z upravených obilovin. Obecně platí, že žitný chléb je jen nepatrně tmavší než pšeničný a tak výrazněji tmavší barva je znakem, že bylo použito barvivo. Celozrnné, vícezrnné a speciální druhy chleba je povoleno přibarvit karamelem – E 150 a E 150 d, tedy přírodními látkami.

Maso, drůbež, zvěřina, měkkýši a korýši se také dobarvovat nesmí. Tento zákaz ale neplatí pro hotové masné výrobky, a tak je do mnoha druhů uzenin, ale třeba i masa do hamburgerů přidávány obiloviny se sójou, a směs se přibarvuje přírodními karamely E150, ale také syntetickou červení E128 nebo E129, která patří mezi látky s výrazně škodlivými účinky na zdraví. U těchto výrobků je tedy potřeba důkladně číst jejich složení.

Džemy a marmelády jsou skupinou potravinářských, kde dochází snad k největšímu klamání spotřebitele. Například do jahodového džemu se přidávají jablka, červené barvivo a jahodové aroma a výrobek se označí jako ovocná směs. Pokud tedy chceme kvalitní džem nebo marmeládu, musí být na etiketě nápis „extra“ nebo „výběrový“, a pokud barva není tak jasná a sytá jako u ostatních produktů, pak v nich barviva nebudou.

Dětské potraviny, např. výživy, se také přibarvovat nesmí, ale například u nejrůznějších druhů cukrovinek, které jsou určeny především dětem, je přibarvování dovoleno. U bonbonů, sušenek, tyčinek, zmrzlin a dalších sladkostí výrobci barvami opravdu nešetří. V tomto případě je tedy víc než vhodné E látky kontrolovat pečlivým přečtením složení na obalu.

Mléko a mléčné výrobky jsou další skupinou potravin, kde se některé dobarvit nesmí, a některé mohou. U samotného neochuceného mléka a jogurtu je přibarvování přímo zakázáno, vše ostatní se už ale barvit může. Výrobci tedy bez problémů obarví ochucující složku. Máslo a neochucené sýry je povoleno dobarvit pouze přírodními neškodnými karoteny, ochucené sýry už ale výrobci můžou přibarvovat bez omezení.

Víno z hroznů a burčák patří také mezi produkty se zákazem jejich dobarvování. Likérová vína - portské - je možné přibarvit přírodním karamelem, u aromatizovaných vín - vermutů - je povolené dobarvení i syntetickým amarantem.

Barviva jsou označována kódy E 100 až E 199

a rozdělují se na

přírodní a přírodně identická
syntetická

Přírodní barviva pocházejí výhradně z přírodních rostlinných, živočišných i nerostných zdrojů. Přírodní barviva nemají nežádoucí zdravotní účinky na lidský organismus.

Jsou to především

E 100 - Kurkumin
E 101 - Riboflavin
E 140 - Chlorofyly a chlorofiliny
E 150 - Karamel
E 153 - Medicinální uhlí - možné nežádoucí účinky
E 160a - Karoteny
E 160a(i) - Směs karotenů
E 160a(ii) - Beta-karoten
E 160c - Paprikový extrakt, kapsanthin, kapsorubin
E 162 - Betalainy - Betalainová červeň, Betanin
E 163 - Anthokyany

Syntetická barviva se v současnosti získávají z vysoce přečištěných ropných produktů. Musí obsahovat minimálně 85% čistého barviva, zbylou část tvoří nečistoty především ve formě organických solí a sloučenin různých kovů. Jedním z nejvíce využívaných, a také zdraví škodlivých, je žluté barvivo tartrazin E 102. Používá se v mléčných výrobcích, jogurtech, sypkých směsích, cukrovinkách, zmrzlinách, polévkách, omáčkách, hořčici, nebo v různých nápojích.

Přírodně identická barviva mají stejné chemické složení jako barviva přírodní, ale jsou vyráběna synteticky. Podobně jako přírodní barviva jsou zdraví neškodná.

E 141 - Mědnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů
E 160d - Lykopen
E 160e - Beta-apo-8´-karotenal
E 161b - Lutein
E 170 - Uhličitan vápenatý
E 172 - Oxidy a hydroxidy železa
E 174 - Stříbro
E 175 - Zlato

Nevhodná barviva

- možné hyperaktivní účinky u dětí

E 150a - Karamel
E150b - Kaustický sulfitový karamel
150c - Amoniakový karamel
150d - Amoniak - sulfitový karamel

- možné nežádoucí účinky, alergické reakce

E 160b - Annato, Bixin, Norbixin
E 160f - Ethylester kyseliny beta-apo-8´-karotenové
E 171 - Titanová běloba

Nepříznivě působící barviva

- možné nežádoucí účinky, alergické reakce a hyperaktivita u dětí

E 120 - Košenila - kyselina karmínová, karmíny
E 161g - Kanthaxanthin
E 173 - Hliník

Barviva s výrazně škodlivými účinky

- nevhodná pro děti, možná dětská hyperaktivita a různé alergické reakce

E 102 - Tartrazin - Yellow 5
E 104 - Chinolinová žluť, Yellow 10
E 110 - Žluť SY - Gwelborange S, Yellow 6
E 122 - Azorubin - Carmoisin, Azorubin Extra, Red 10-
E 123 - Amarant - Viktoriarubin O, Red 2
E 124 - Ponceau4R - Košenilová červeň A
E 127 - Erythrosin
E 128 - Červeň G2 - Fast Crimson GR, Red 11
E 129 - Červeň Ažura AC
E 131 - Patentní modř V
E 132 - Indigotin - Indigocarmine, Blue 2
E 133 - Brilantní modř FRF - Briliant blue FRF, Blue 1
E 142 - Zeleň S
E 151 - Čerň BN - Briliant black BN
E 154 - Hněď FK
E 155 - Hněď HT
E 180 - Litholrubin BK

S barvícími látkami se v budoucnu budeme v potravinách setkávat stále častěji a některým je skutečně lépe se vyhnout, i když v malém povoleném množství by na organismus člověka působit neměly. Je ale lépe konzumovat potraviny, které barviva neobsahují a nebo jsou v nich jen barviva přírodní.

Barviva byla, jsou a budou nedílnou součástí velkého množství potravinářských produktů. Přírodních barviv není potřeba se obávat, u syntetických je důležité použité množství. Povolený limit si výrobci překročit nedovolí, ale v kombinaci s dalšími Ečky už to může při větší konzumaci znamenat i určitý zdravotní problém. Proto je dobré při koupi potravin, u kterých se dá použití syntetických barviv předpokládat, zjistit z obalu obsah všech přídatných látek.

Zpět na hlavní článek Éčka v potravinách.