Co jste nevěděli o čočce

Na Nový rok by si měl každý dát čočku, tedy alespoň ten, kdo chce, aby se ho v příštím roce držely peníze. Čočka svým tvarem drobné mince připomíná, což nejspíš stojí za vznikem lidového zvyku konzumace čočky nakyselo na první den v roce. Počítá se ale čočka v jakékoliv podobě, nejen jako příloha, ale také jako součást různých placiček, salátů nebo nádivek a také čočková polévka. Nemusíte zůstávat jen u běžné zelené čočky, na výběr máte také žlutou, červenou nebo dokonce černou. Nabízí se celá řada receptů s čočkou a byla by škoda si některý z nich na Nový rok neuvařit.

Jestli vám to opravdu přinese bohatství, to nevíme a netroufáme si odhadovat, víme ale jistě, že s čočkou získáte pro své tělo řadu cenných vitaminů, minerálů a dalších zdraví prospěšných látek. Řeknete si, že to už přece dávno víte, na čočce není nic zvláštního, díky čemu by stála za pozornost. My se vám ale pokusíme dokázat, že je čočka výjimečnou surovinou, a odhalíme vám fakta, která jste o ní možná vůbec nevěděli.

• Čočka jedlá je jednoletá rostlina patřící do čeledi bobovitých, která pochází z Přední Asie a dorůstá výšky až 40 cm. Má bledě modré kvítky a semena různých barev v závislosti na odrůdě.

• Čočka byla pěstována již v neolitu a je tak jednou z prvních plodin pěstovanou člověkem. Na Předním východě se vyskytovala již před více než 8 tisíci lety, v Egyptě se pěstovala zhruba od roku 2400 př. n. l.

• V mnoha kulturách starověku byla tato plodina velmi ceněna – v 1. knize Mojžíšově se dočítáme o Ezauovi, který s bratrem vyměnil své prvorozenství za misku čočky, a antický řecký dramatik Aristofanés mluvil o čočce jako o „nejsladší z lahůdek“.

• V Evropě byla po několik století čočka označována za „maso chudých“, byla totiž levná, snadno dostupná a velmi výživná. Populární byla také mezi katolíky, kteří si v době půstu nemohli dovolit ryby.

• Čočka se také velmi často jedla v klášterech, protože se věřilo, že snižuje chuť na sex.

• V 18. st. zpopularizovala čočku Marie Leszczyńská, manželka francouzského krále Ludvíka XV. Marie pocházela z Polska, kde si této luštěniny velmi cenili, a ve Francii se ujal název „královnina čočka“.

• Čočka se nyní pěstuje po celém světě, nejvíce popularity si však získala v Indii – tam se jí říká dal, daal nebo dahl a pěstuje se v 50 různých variantách. Největším producentem čočky je však Kanada, teprve po ní následuje Indie.

• Čočka je jedinou luštěninou, která se před vařením nemusí dlouze namáčet. Zároveň má hned po sóje největší obsah bílkovin.

• Některé odrůdy čočky jsou vhodnější k přípravě kaší a krémových polévek, jako např. červená nebo hnědá. Naproti tomu třeba řecká nebo francouzská čočka drží velmi dobře při sobě a nerozváří se, jsou tedy vhodné jako příloha a do salátů.

• Při vaření populární černé čočky zvané beluga (podle kaviáru, který svým vzhledem připomíná) je třeba použít minimální množství vody, tedy tolik, aby hladina vody byla zároveň s čočkou. V průběhu vaření vodu doléváme na toto množství. Pokud bychom belugu vařili ve větším množství vody, smyl by se s z ní pigment a čočka by ztratila svou atraktivní barvu.

• Pokud se chcete vyhnout nadýmání způsobenému konzumací čočky, vařte ji společně s bylinkami a kořením, nejlépe se hodí saturejka, fenykl, anýz a majoránka, vyzkoušet můžete i kousek zázvoru.

• Čočka se může pochlubit nízkým obsahem tuku a naopak velkým množstvím železa, fosforu a vlákniny. Obsah bílkovin v čočce je až 35%, což je srovnatelné s červeným masem, drůbeží, rybami a mléčnými výrobky.

• Konzumace této luštěniny pomůže srovnat hladinu cholesterolu a cukru v krvi a také se postará o obnovu svalstva a správné fungování našeho těla. Čočka je potravinou doporučovanou diabetikům a osobám, která chtějí zhubnout, dále se čočka stará o zdraví srdce a mozku a pomáhá předcházet onemocněním, jako je např. ateroskleróza. Podle výzkumu provedeném na univerzitě v Illinois má tato luštěnina také pozitivní vliv na rakovinné buňky, které pomáhá dostat pod kontrolu a zničit.

Lenka Ambrožová