Ideální jídelníček na léto

Víte, kolik energie by mělo mít vaše jídlo v letním období, aby organismus dostal vše, co potřebuje a nebyli jste unavení? Víte, jak si jídlo ideálně rozložit během celého dne? Prozradíme vám to!

S přibývajícími teplými dny je mimo oblečení potřeba změnit i pohybové aktivity a také  jídelníček. K ideálnímu vaření a stravování si ale musíte nejdřív upravit kalendář, protože pro organismus člověka každé roční období začíná dříve.

Kalendář pro lidský organismus

Roční období samozřejmě ovlivňují organismus člověka, ale ten se zcela kalendářním začátkem jara, léta, podzimu a  zimy, neřídí. Například kalendářní začátek jara je většinou 21. března, pro organismus ale jaro začíná už 36 dnů před tímto datem. Stejné je to i u začátku léta, které má kalendářní začátek okolo 21. června, podzimu s datem 23. září a zimy 21. prosince. V „kalendáři pro organismus“ je to stejné i s koncem ročních období, v tomto případě si naopak 36 dnů přičteme.

V praxi to tedy vypadá takto: Jaro – kalendářní začátek 21.3. – začátek pro organismus 13.2. a konec 25.4.. Pak následuje přechodné období, tzv DOJO, které trvá 18 dnů, po něm začíná léto pro organismus, vypočítané mínus a plus 36 dnů, pak opět 18ti denní DOJO atd. vypadá to složitě, ale když si vezmete k ruce kalendář, zjistíte, že je to v podstatě velmi jednoduché. 

Letní jídelníček

Základní faktory, které ovlivňují organismus člověka v létě jsou teplo až horko, únava z něj a z toho u někoho třeba i negativní emoce. Na většinu lidí ale letní počasí a dostatek sluníčka ale působí pozitivně. V typickém letním období se ale organismus přehřívá a vysušuje a tomu je potřeba přizpůsobit i stravování.

Letní strava by měla být jen krátce tepelně upravovaná, převážně ale lehká a studená. Vyhněte se těžkým masům a omáčkám, omezte používání soli a zvyšte množství tekutin.

Pro letní období jsou vhodnými potravinami například obiloviny jako pohanka nebo amarant, z luštěnin červené fazole a tofu, rýže, osvěžující zelenina a zelené listy – saláty, špenát, kapusta, rukola, mangold nebo čekanka. Ovoce snad není ani potřeba zmiňovat. Živočišné bílkoviny do těla dostaneme z masa, které je v této době nejlepší libové nebo drůbeží, může být i grilované. Nezapomeňte ani na ryby a mořské plody.

Zeleninové saláty si připravujte krátce převařené vychladlé zeleniny, protože pak jsou stravitelnější. Pokud jste někdy byli v horkém létě v jižních zemích, jistě jste si všimli, že tam pijí teplé nebo vlažné nápoje a do jídel používají poměrně ostré koření. Má to svůj důvod. Teplé nebo vlažné nápoje a ostřejší jídla totiž vyrovnávají teplotní rozdíly mezi vnějším prostředím a organismem člověka. Na ledové nápoje a studená jídla tělo v horku reaguje velmi citlivě, nepřirozeně se zchladí především žaludek a slezina a postupně celý trávicí systém. Ten pak musí vydat velké množství energie, aby se uvedl do správné teploty a mohlo začít normální trávení. Pocit ochlazení je navíc jen dočasný, může být navíc spojený s únavou a případně i letními zažívacími problémy, které vzniknou právě nepřirozeným podchlazením orgánů. Po konzumaci teplého nápoje nebo ostřejšího teplého jídla sice budete mít chvíli pocit horka, tento stav ale netrvá dlouho a okolní vyhřáté prostředí je pak mnohem víc snesitelnější a především organismus je mnohem méně zatížen. 

Kolik energie má mít letní jídlo

Energetická hodnota jídla se liší u každého člověka především podle jeho váhy a pohybových i psychických aktivit, ale samozřejmě i podle ročního období. V létě můžete o dovolené například během dne lenošit někde na pláži a večery trávit s knihou – v tom případě bude vaše energetická spotřeba zcela jistě mnohem nižší, než když budete dovolenou trávit aktivně třeba při sportování.

Aby jste věděli, kolik energie potřebujete mít v jednom jídle, musíte znát potřebné množství energie a určit si, kolik jídel za den sníte. Svoji energetickou spotřebu si celkem snadno vypočítáte na kalorické kalkulačce a s pomocí přehledu nejčastějších aktivit. Pak už se jen stačí podívat na kalorické hodnoty potravin a sestavení ideálního jídelníčku na léto není žádný problém.

Jak často a kolik jídla

Počet denních jídel je individuální, méně než pět by jich být nemělo, ideální je jídel šest přibližně po třech hodinách.

• 7:00 hod. – snídaně

• 10:00 hod. – dopolední svačina

• 13:00 hod. oběd

• 16:00 hod. – odpolední svačina

• 19:00 hod. – večeře

• a od 22:00 hod. 8 hodin spánku

Názory na množství jídla a kalorií se různí. Podle některých odborníků na výživu by snídaně a oběd měly být nejvydatnější, pak by měla následovat lehká, ale kaloricky podobná večeře a svačiny by měly mít energeticky nejnižší hodnotu. Jiné teorie se zase přiklánějí k vyrovnanému množství kaloriím všech jídlech a zdůvodňují to například tím, že po vydatném obědě se může projevit únava a kaloricky méně hodnotná večeře zapříčiní pocit hladu ve večerních hodinách a další jídlo krátce před spaním. Ideální rozložení je opět značně individuální a je potřeba mimo jiné vycházet nejen z váhy člověka, pohybových a psychických aktivit nebo prostředí, ale i z vlastních pocitů - ty základní jsou, že se cítíme  fyzicky a psychicky dobře a nemáme hlad…

Zdeněk Urban