Vitamíny
Název vitamín uvedl do praxe polský chemik Kazimír Funk v roce 1911. Vznikl spojením dvou slov – vita – život a dusíkaté sloučeniny – amin, což ovšem bylo chybné, ale název i tak zůstal zachován.
Jsou látky nezbytné pro náš život. Jsou součástí mnoha metabolických dějů v našem těle. Jsou katalyzátory a kofaktory v mnoha biochemických reakcích. Až na výjimky si většinu vitamínů tělo neumí vyrobit samo. Je tedy odkázáno na přísun těchto látek zvenku, nejčastěji potravou. Některé vitamíny jsou přijímány ve formě konečné, jiné např. vitamín A jsou z potravy přijímány jako provitamíny, které projdou v těle dalším zpracováním a vytvoří se konečný produkt – vitamín. Při zdravotních obtížích spojených se zhoršeným vstřebáváním živin – zánětlivé nemoci střev, resekce střev, průjmová onemocnění…, je riziko vzniku hypovitaminóz. To je ovšem možné i u lidí, kteří nemají správnou skladbu stravy. Jejich jídelníček je jednostranný a ochuzený o některou složku. V období růstu, těhotenství, nemocí, ale i u závislosti na cigaretách či alkoholu se mění nároky těla na množství vitamínů. U uvedených případů je nutné jejich příjem hlídat, popřípadě zvýšit.
Vitamíny lze krom jejich přirozené formy z potravy přijímat i v podobě syntetické. Je možné zvolit jednosložkové léky, tj. obsahují pouze jeden vitamín, nebo komplexní – více vitamínů, popřípadě i s minerály. Je nutné si uvědomit, ze nejlépe jsou vstřebatelné vitamíny ve své přirozené podobě, že např. vitamín B12 se jen velmi těžko vstřebává, pokud je přijímán v tabletové podobě. Pokud jeho potřebu nepokryje strava, je lépe ho aplikovat injekčně. To lze i s dalšími vitamíny.
Mezi mnohými vitamíny a minerály je synergický vztah, tj. posilují vzájemně své účinky, jsou lépe využitelné, vstřebatelné atd.
Je také mít na paměti, že mnohé vitamíny se ničí např. tepelnou úpravou, jako je tomu u vitamínu C, kyselina listová atd.
Vitamíny dělíme do dvou skupin dle rozpustnosti – rozpustné v tucích a ve vodě
Vitamíny rozpustné v tucích
A
Vitamín A neboli axeroftol se v těle vytváří z karotenoidů, nejvíce z β- karotenoidu – provitamín A. Vitamín A se vyskytuje ve dvou přirozených formách – vitamín A1 známý jako retinol a vitamín A2, který se označuje též 3-dehydroretinol. Retinol je nejlépe znám ve spojení s naším zrakem. Je pomocníkem při tvorbě zrakového pigmentu v sítnici. Tímto pigmentem je rodopsin, který je nepostradatelný pro zvýšení zrakové ostrosti při nízkém osvětlení. Proto se nedostatek vitamínu A projevuje i jako šeroslepost.
Vitamín A ovlivňuje zdraví sliznic – podporuje růst a obnovu jejich buněk, má pozitivní účinky na pokožku, zpomaluje její stárnutí a chrání ji před slunečním zářením. Je důležitým faktorem při zrání a tvorbě spermií, vajíček a vývoji plodu. Pozitivně působí také na funkci imunitního systému.
Vitamín A řadíme mezi antioxidanty, jelikož neutralizuje a tím odstraňuje volné radikály z těla, čímž přispívá k ochraně proti vzniku mnoha onemocnění např. kardiovaskulárních či nádorových.
Zdroj: vitamín A
játra, olej z rybích jater, rybí olej, palmový olej, máslo, tvrdé sýry, mořské řasy, vejce, maso hovězí či vepřové aj.
Zdroj: provitamín A
mrkev, třešně, meruňky, papája, mango, nektarinky, broskve, špenát, brokolice, hrách, kapusta, řeřicha, ale také živočišné produkty žloutek, máslo aj..
Denní dávka: děti – 300-700μg
dospělí - 750-800µg
Nedostatek – hypovitaminóza
Šeroslepost, pokud je nedostatek vitamínu A velký a dlouhodobý dochází i k osychání a hrubnutí rohovky, k jejímu následnému měknutí (keratomalácii) a jizvení, což může skončit slepotou.
Dále jsou s nedostatkem spojeny poruchy funkce imunitního systému – náchylnost k infekcím, zpomalení až zastavení růstu, zhoršení stavu pokožky – zvýšené rohovatění, kůže je suchá a šupinovitá, zhrubění a ztráta lesku vlasů, změny na sliznicích – jejich vysychání, křehkost a snadná zranitelnost, snížení libida, zpomalení pohlavního vývoje, poruchy trávicího systému - ztráta chuti, postižení jater, průjmy z poruchy střevní sliznice, poruchy nervového systému - špatná koncentrace, únava aj.
Nadbytek - hypervitaminóza:
se projevuje nevolností a zvracením, bolestmi hlavy, závratěmi a psychickou alterací, ospalostí, ztrátou koordinace pohybů. Dále se vyskytují poruchy vidění, svědění pokožky aj.
Nelze se předávkovat karotenem, tedy prekurzorem vitamínu A, vitamínem A ano, ukládá se v játrech.
Vitamín D
je možné považovat též za hormon, vzhledem k tomu, že má tzv. steroidní strukturu, která je dána tím, že vzniká ze steroidních prekurzorů, jakými jsou kalciferoly. Obvykle určujeme dvě formy - rostlinnou - ergoferol- vitamín D2 (bývá zastoupen např. v houbách) a živočišnou cholekalciferol vitamín D3.
Vitamín D3 vzniká ze 7-dehydrocholesterolu. Lidské tělo je schopné si ho syntetizovat po osvitu kůže UV zářením.
Výše zmíněné formy kalciferolu ovšem nemají žádnou biologickou aktivitu, žádný přínos pro tělo. Nejprve je nutné je přeměnit do aktivní a využitelné formy. Takovou je 1,25 (OH)2D3 tzv. kalcitriol.
Vitamín D známe především díky jeho účinkům na tvorbu kostní tkáně. Tuto funkci vykonává udržování homeostázy hladin vápníku a fosforu, napomáhá vstřebávání vápníku ze střeva i z ledvin, kterými může být vylučován. Vápník je potom využit na stavbu kostí aj.
Nejen kosti jsou cílem vitamínu D. Velmi příznivě ovlivňuje a posiluje obranné funkce imunitního systému a zdá se, že by se uplatňuje i jako prevence rozvoje autoimunitních nemocí.
Srdečně cévní systém pak chrání před ateroklerózou, srdečními infarkty aj. A v neposlední řadě snižuje riziko vzniku nádorových onemocnění.
Zdroj: D2 - houby
D3 - rybí tuk, žloutky, játra, mléko
Denní dávka je minimálně 800 IU denně/ 5µg
Nedostatek - hypovitaminóza:
Zde je rozdíl v dopadu nedostatku vitamínu D na děti a dospělé, u dětí jsou následky nedostatku vážnější a mohou být i trvalé.
Dochází k poškození růstu zubů, kostí a chrupavek. Tento stav se také označuje jako rachitida neboli křivice. Typickými příznaky jsou křehkost, lámavost i deformace kostí. Celkový růst dítěte je zpomalený.
U dospělých pak ve vážných případech objevuje tzv. osteomalácie či osteoporóza. Kosti jsou křehké a lámavé.
Dalšími příznaky mohou být např. zvýšená kazivost zubů, nedostatečná funkce imunitního systému a zvýšená náchylnost k infekcím a stejně tak k nádorovým onemocněním.
Nadbytek - hypervitaminóza:
Vyskytuje se pouze při předávkování potravinovými doplňky. Vede ke zvýšené hladině vápníku, ke kalcifikaci měkkých tkání, běžné je poškození srdce a ledvin.
Nejčastěji dojde k předávkování u kojenců, kterým je preventivně proti rachitidě podáván vitamín D. Symptomy, které se objeví po cca 1-3 měsících, mohou být tyto: nechutenství, zvýšená dráždivost, snížený svalový tonus, dítě více pije i močí. Tím dochází k dehydrataci a zácpě.
E – tokoferol
Vitamín E se vyskytuje ve 4 formách – alfa, beta, gama a delta. Nejvíce využívaná je první ze jmenovaných.
Vitamín E je znám jako silný antioxidant, neutralizuje škodlivé volné radikály, které jsou odpovědné za vznik civilizačních nemocí – srdečně-cévní, nádorové aj. Zvyšuje detoxikační kapacitu jater. Je podpůrným prostředkem užívaným při neplodnosti, opakovaných potratech. Má schopnost snižovat záněty, a to i u revmatických onemocnění.
Zdroj: pšeničné klíčky a rostlinné oleje, různá semenech (lněná, sezamová a slunečnicových semenech), mák, sója, ořechy, ovesné vločky, játra, vejce, máslo aj.
Denní dávka: děti do 7mg
dospělí do 10 mg
Nedostatek - hypovitaminóza
Při nedostatku vitamínu E se může objevit anémie. Poruchy nervového a svalového metabolismu, což pocítíme jako únavu, pokles výkonnosti a nervové poruchy. Dále pak i poruchy zraku, snížená odolnost kůže, která je suchá a ochablá, rány se špatně hojí. Vyskytují se též záněty v zažívacím traktu, neplodnost, poruchy imunitního systému vedoucí k zvýšené náchylnosti k infekcím, srdečně-cévní onemocnění - ateroskleróza aj.
Nadbytek – hypervitaminóza
U tohoto vitamínu není prokázána toxicita. Pouze u citlivých jedinců se při předávkování objevují vyrážky, únava, nechutenství, bolesti hlavy, průjem atd.
Vitamín K
Je derivátem naftochinonu a rozeznáváme 3 různé formy - vitamín K1 (fylochinon), který můžeme najít hlavně v zelených částech rostlin. Vitamín K2 (menachinon), tento je produkován střevními bateriemi a v neposlední řadě je to synteticky připravovaný vitamín K3 (menachinon).
Vitamín K je nezbytný v procesu srážení krve. Je totiž důležitým prvek v syntéze srážecích faktorů.
Svou roli hraje i v kostním metabolismu, předchází vzniku osteoporózy – zlepšuje mineralizaci kostí, je důležitý pro zdravé zuby a pomáhá i při hubnutí.
Zdroj: v kapustě, květáku, zelí, špenátu, zelených fazolkách, hrachu, růžičkové kapustě, brokolici. Jeho zdrojem je i maso, játra, rostlinné olej či pistáciové oříšky, ale též jahody, šípky aj.
Denní dávka: děti 5-50 µg
dospělí 60-80 µg
Nedostatek- hypovitaminóza
Nedostatek je u nás vzácný. Příjem z potravy a jeho syntéza střevní mikroflórou běžně vystačí.
Pokud k nedostatku dojde, projeví se např. častou tvorbou modřin, zhoršením srážlivosti krve, tedy prodloužené krvácení, ale také zhoršení stavu kostí, jsou lámavé.
Nadbytek – hypervitaminóza
Nadbytek vede k prodloužení doby srážlivosti a hemolýze. Může se objevit nechutenství, horečka, to v případě denního požívání dávek nad 600mg.
Vitamíny rozpustné ve vodě
Skupina vitamínů B
Vitamín B 1 - thiamin, též aneurin
Má své uplatnění v metabolismu cukrů, hlavně v centrální nervové soustavě. Působí proti únavě. Zvýšený příjem je vhodný při otravách arsenem, olovem aj. Podporuje též funkci štítné žlázy.
Zdroj: obilné produkty, maso – hlavně vepřové, pivovarské kvasnice, med, ořechy
Denní dávka: děti 0,3 – 1,4 mg
dospělí do 1,5 mg
Nedostatek - hypovitaminóza
K hypovitaminóze dochází nejčastěji u alkoholiků, lidí po resekcích v trávicím traktu.
Klinickou jednotkou u hypovitaminózy B1 je např. nemoc Beri – beri, která se vyznačuje poruchami periferních nervů – polyneuritidou.
U hypovitaminózy se vyskytují se i poruchy centrálního nervového systému, v lehčích případech nespavost, podrážděnost, špatná koncentrace, ale mohou být ve vážnějších případech i deprese, deliria, obrny okohybných svalů aj. Nedostatkem trpí i trávicí systém, což se může projevit zácpou, nechutenstvím, hubnutím, škodí také srdečně-cévního systému.
Nadbytek – hypervitaminóza
Je velmi vzácná. Nadbytek je vylučován ledvinami. Musí tedy dojít k předávkování, to se projevuje pocitem tepla, slabostí, pocením, nevolností, dechovými obtížemi, sevřením krku atd.
Vitamín B2 - riboflavin, laktoflavin
Ovlivňuje metabolismus cukrů, aminokyselin a tuků. Je potřebný pro zdravé srdce, stav kůže a očí
Zdroj: mléko, tvaroh, játra, ledviny, maso, obiloviny, vejce, ryby a kvasnice
Denní dávka: dětí od 0,3 mg
dospělí 1,5 – 1,8 mg.
Nedostatek - hypovitamióza s
e projevuje na kůži, kdy vznikají záněty – dermatitidy. Záněty se nevyhýbají ani jazyku a dásním. Jsou přítomné také záněty spojivek a světloplachost.
Nadbytek – hypervitaminóza
Se projevuje nejčastěji pouze jako tmavěji zabarvená žlutá moč, protože je vitamín vylučován ledvinami.
Vitamín B3 - niacin, též kyselina nikotinová aj.
Působí jako silný antioxidant. Neutralizuje škodlivé volné radikály. Pomáhá řídit hladinu krevního cukru. Udržuje v dobrém stavu nervovou a trávicí soustavu i kůži. Pomáhá zmírnit potíže pacientů s revmatoidní artritidou.
Zdroj: pivovarské kvasnice, játra, tuňák, krůtí maso, semena slunečnice, mléko, vejce, mrkev, brokolice aj.
Denní dávka: děti 5- 17mg
dospělí cca 18mg
Nedostatek – hypovitaminóza
Nedostatek vitamínu se často projevuje změnami na kůži. U rozvinutého deficitu se vyvine pelagra tzv. 3D - onemocnění charakterizované kožními záněty, fotodermatitidou, kůže je zčernalá (dermatitidy). duševní poruchy (demence), průjem (diarrhoea) atd.
Dále se u nedostatku mohou objevit záněty nervů – polyneuritida, únava, nechutenství, revmatismus, nespavost, špatné trávení…
Nadbytek - hypervitaminóza
K tomuto může dojít pouze při požívání vyšších dávek, tedy předávkování. Vitamín se v těle nekumuluje, je vyloučen. Citlivější jedinci mohou na vysoké dávky reagovat pocitem horkosti, svěděním kůže, vyrážkou či nevolností.
Pokud je podávána dlouhodobě dávka nad 3 gramy denně objeví se zarudnutí kůže, bolest žaludku, nevolnost, průjem i poškození jater.
Vitamín B5 - kyselina pantotenová
Je součástí koenzymu A a má tak významné metabolické vlastnosti, včetně ovlivnění syntézy bílkovin. Zlepšuje kvalitu vlasů, nehtů, kůže. V kosmetice je přidáván do pečujících, slunečních krémů i vlasové kosmetiky.
Zdroj: ryby, maso, játry, mléko, vejce, kvasnice, celozrnné pečivo, luštěniny aj.
Denní dávky: děti 2 – 4 mg
dospělí 4 – 6mg
Nedostatek – hypovitaminóza
Nejčastěji se objevují poruchy centrální nervové soustavy a jiná degenerativní onemocnění. Je znám tzv. burning foot syndrom charakterizovaný křečemi v nohách, nespavostí, nevolností, depresemi a poruchami imunity.
Nadbytek – hypervitaminóza
Jako u ostatních vitamínu skupiny B, je možné pouze reakce na předávkování a těmi jsou nevolnost a průjem.
Vitamín B6 - pyridoxin
Jedná se o trojici aktivních pyridinových derivátů: pyridoxinu, pyridoxalu a pyridoxaminu. Má své nezastupitelné postavení v prevenci srdečně-cévních nemocí, jelikož se účastní procesu syntézy cholesterolu. Je nezbytný pro syntézu nukleových kyselin, tedy i pro růst a vývoj všech buněk v těle. Ochraňuje je před genetickými mutacemi. Důležitý je jeho vliv na mozek a jeho metabolismus, napomáhá syntéze neurotransmiterů - dopaminu, tyraminu, noradrenalinu, serotoninu, GABA (gamaaminomáselné kyseliny ) aj. Nepostradatelný je také pro správnou funkci imunitního systému.
Denní dávka: děti 0,3-1,7 mg
dospělí 1,8-2,2 mg
Zdroj: maso, mléko, obilné klíčky, ryby, luštěniny, kvasnice, ořechy, banány, špenát , obilné klíčky, mléko, ryby, luštěniny a kvasnice
Nedostatek – hypovitaminóza
Projevuje se na úrovní nervové soustavy – snížená syntéza neurotransmiterů, zvláště tlumivých, může vést až k epileptickým záchvatům. Je zvýšená celková nervově svalová dráždivost – cukání víček, mravenčení, křeče. Výjimkou není výskyt dermatitid, zánětů nervů aj.
Nadbytek – hypervitaminóza
Předávkování není časté, podobně jako u jiných vitamínu skupiny B. U dlouhodobého předávkování může dojít k nervovému poškození a celkové slabosti.
Vitamín B9 - kyselina listová (folová)
V potravě je přítomna ve formě folátů. Je velmi špatně odolná vůči vysokým teplotám, vařením se zničí téměř celý obsah. Působí antiskleroticky. Zprostředkovává syntézu bílkovin zvláště pak nukleových kyselin RNA a DNA. Spolu s vitamínem B12 je důležitým faktorem při krvetvorbě. Důležitá je pro správný vývoj a růst plodu, pro správné fungování nervové soustavy.
Denní dávka: děti 80-200 μg
dospělí 200-300 μg
Zdroj: zelenina – hlavně listová, zeleně zbarvená, maso, mléko, sója, ořechy, mango aj.
Nedostatek – hypovitaminóza
se projevuje nejčastěji bledostí, slabostí a ztrátou energie, zapomnětlivostí, únavou, nechutenstvím, nespavostí, závratěmi a depresemi. Jsou i změny na sliznicích a poruchy trávicí soustavy. Bývají i poruchy krvetvorby – megaloblastické anémie, erytrocyty jsou obrovské a nejsou schopné přenášet kyslík.
Nadbytek – hypervitaminóza
Nebylo sledováno toxické působení kyseliny listové ve vyšších dávkách. Může však způsobit horší využitelnost minerálů např. zinku a železa.
Vitamín B12 – cyanokobalamin
Centrální molekulou tohoto vitamínu je kobalt, který vytváří podobné uspořádíní jako železo v hemoglobinu. Je důležitý zvláště pro syntézu DNA, dělení buněk, správnou krvetvorbu. Zlepšuje ale i kondici nervové soustavy – soustředění, omezuje únavu, stojí za syntézou neurotransmitérů. Podporuje zdravý srdečně-cévní systém. Na úrovni buněčného metabolismu se stará o zpracování bílkovin, tuků i cukrů.
Zdroj: živočišné bílkoviny – mléko, vejce, sýry, vnitřnosti, je vytvářen i střevní mikroflórou
Denní dávky: 3 µg
Nedostatek – hypovitaminóza
Poruchy krvetvorby – anémie, poruchy nervové soustavy, zvýšená dráždivost – brnění, necitlivost, ale také deprese, únava..., záněty jazyka.
Nadbytek – hypervitaminóza
Pouze při dávkách převyšujících doporučené dochází u citlivých jedinců k výsevu kopřivky.
Biotin (H) - vitamin H, též vitamín B7
Je zapojen do metabolismu mastných kyselin, cholesterolu a bílkovin. Podílí se na metabolismu všech buněk. Je možné jej zařadit mezi vitageny tj. látky jež slouží tělu jako zdroj energie i stavební prvek. Je součástí enzymů, podporuje dělení buněk. Harmonizuje nervovou soustavu. část enzymů a podporuje dělení buněk.
Zdroj: žloutky, mléko, kvasnice, játra a ledviny, sója
Denní dávka: 0,2 mg
Nedostatek – hypovitaminóza
Projeví se jako změny na pokožce v podobě dermatitid, může se objevit i zánět jazyka. Nedostatek provázejí i nervové a psychické poruchy (deprese), únava, ale i hypercholesterolémie.
Nadbytek – hypervitaminóza
Je způsobena předávkováním tímto vitamínem. Je velmi vzácná. Nejčastěji se projeví jako nevolnost, zvracení aj.
Vitamín C – kyselina askorbová
Je silný antioxidant, chrání tělo proti volným radikálům, které urychlují vznik a rozvoj srdečně-cévních onemocnění, degenerativních a nádorových onemocnění. Je zapojen do metabolismu a syntézy kolagenu a elastinu, z toho vyplývá jeho pozitivní vliv na kůži. Zpomaluje její stárnutí, urychluje hojení. Podporuje zdraví chrupavek i kostí. Významně podporuje funkci imunitního systému. Zvyšuje její obranné funkce a snižuje zánětlivé komplikace. Je důležitý pro tzv. tkáňové dýchání. Podporuje vstřebávání železa, a tak chrání před anémií.
Zdroj: šípek, černý rybíz, rakytník, citrusy, kedluben, papriky…
Denní dávka: 60mg, v době nemoci 500 - 1000mg
Nedostatek – hypovitaminóza
Rozvinutý dlouhodobý deficit se projeví jako skorbut – kurděje.
Je porucha výstelek cév a sliznic, vaziva, chrupavek, což se projeví i jako uvolňování zubů z dásní a jejich vypadávání, zvýšenou krvácivostí z jemnosti cév. Dochází k oslabení funkcí imunitního systému. Zhoršuje se stav pokožky i hojení ran. Dále je charakteristická únava. U dětí pak v případě dlouhodobého deficitu může dojít i k poruchám růstu.
Nadbytek – hypervitaminóza
Tato situace nebývá častá, přesto se může vyskytnout u dlouhodobého požívání preparátů s vysokým obsahem vitamínu C. Dochází ke vzniku ledvinových kamenů, které mohou způsobit další zdravotní komplikace. Při jednorázovém příjmu velkého množství nejčastěji dochází k bolestem a dráždění žaludku.
Zpět na hlavní článek Výživové doplňky.