Vliv na orgány
Mnohé přírodní látky, roslitny atd. půsoní na organimus jako na celek, mnohé jsou pak přínosné hlavně pro určitý orgán, systém. Nejvíce je to patrné na močovém a trávicím systémů.
Močové cesty
Brusinka
Je nízký stále zelený keřík, který dorůstá výšky asi 10 – 20 cm. Existuje asi 200 druhů brusinek. Jejím plodem je lesklá červená bobule, která má natrpklou kyselou chuť. Je rozšířená na území Evropy, Asie, Severní Ameriky, Japonsku. Vyskytuje se hlavně v suchých lesích, vřesovištích a rašelinách, stejně tak i na písčitých půdách, které a ovšem musejí být kyselejší.
Obsah účinných látek
U brusinky se zpracovává právě její plod a listy, které jsou bohatým zdrojem na množství zdraví prospěšných látek. Obsahuje vitamíny skupiny B a vitamín A a C, z minerálů je to pak např. draslík, vápník, hořčík, fosfor, sodík, železo. Dalšími účinnými látkami jsou fenolické glykosidy např. arbutin, třísloviny, flavonoidy, organické kyseliny- citronová, jablečná, benzoová, elagilová, antokyany, karotenoidy, pektin, cholesterin, tanin, vaccinin aj.
Vzhledem k obsahu kyseliny benzoové a pektinu byly brusinky používány jako přírodní konzervant.
Vliv na zdraví
Brusinka je prospěšná u zdravotních obtíží spojených s močovými cestami. Působí na ně desinfekčně. Je to právě kyselina elagilová a arbutin, které dokáží bojovat s bakteriemi v močovém ústrojí. Je možné užívat ji ve zvýšených dávkách při infekci nebo využít dlouhodobě jako prevenci vzniku infekce. Zabraňuje totiž usazení bakterií na sliznici močových cest. Pomáhá tělu i s virovými infekcemi, např. herpetickýcmi (opary). Krom toho je vhodná při průjmech, potížích se žlučníkem, žlučovými cestami a játry. Stabilizuje hladinu krevního cukru. Snižuje hladinu cholesterolu. U mužů ulevuje při problémech s prostatou. Je možné ji využít i jako prevenci proti vzniku zubního kazu.
Zpracování
Je zpracovávána do podoby šťáv, plody se suší, zavařují, dělá se z nich marmeláda - želé, z listů se vyrábí macerát. Přidává se do ovocných čajů, müsli atd. V dnešní době je možné zakoupit i ve formě tablet, tobolek, džusů aj.
Játra
Ostropestřec mariánský (Sibylum marianum)
Patří do čeledi hvězdnicovitých. Dorůstá výšky asi 50 -150 cm. Je možné jej podobou přirovnat k velkému bodláku. Kvete fialově purpurově. Jeho původem je oblast Středomoří, severní Afriky a Malé a Přední Asie. Ke zpracování se používají semena.
Obsah účinných látek
Obsahuje flavonolignany jako např. silybin, silydianin, silykristin, množství proteinů, tuky – převážně vysoce nenasycené mastné kyseliny, vitamín E.
Nejdůležitější je pak obsah silymarinu.
Použití
Vyrábí se olej lisovaný ze semen, semena se drtí a připravuje se z nich čaj.
Vliv na zdraví
Je vhodný při potížích s trávením, při onemocnění žlučníku a jater. Působí preventivně proti ztukovatění jater či cirhóze. Podporuje regeneraci jater a zlepšuje jejich detoxikační schopnosti.
Má antibakteriální a protizánětové vlastnosti.
Je také antioxidantem.
Trávení – střeva
Pre a probiotika
Prebiotika
Jako prebiotika označujeme nestravitelnou/těžko stravitelnou část potravy, která ovšem slouží jako substrát pro růst a aktivitu přirozených střevních bakterií – mikroflóry – bifidobakterií a laktobacilů. Tyto získávají energii k růstu z kvašení prebiotik ve střevě.
Mezi probiotika řadíme např. oligosacharidy – fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin aj.
Tyto oligosacharidy se nacházejí nejhojněji v luštěninách, chřestu, pórku, cibuli, česneku, ovoci, celozrnných obilovinách atd.
Nejvýznamnější prebiotikum inulin pak lze nalézt hlavně v kořenu čekanky, hlízách topinambury, jakonu, ale i cibuli a česneku…
Je možné je také synteticky vyrobit a přidávat do potravin.
Oligosacharidy můžeme dělit na krátké – s krátkým řetězcem, které jsou fermentovány již ve vzestupném tračníku, se ,,středně“ až dlouhým řetězcem – tyto se fermentují pomaleji a dostávejí se tedy až do sestupného tračnku.
Díky podpoře přirozené mikroflóry pomáhají probiotika u průjmových onemocnění, mohou jim i předcházet, na druhou stranu působí též proti zácpě, kdy zvětšuje střevní objem. Zvyšují vstřebávání některých živin, minerálů, vitamínů. Snižují riziko výskytu rakovin střeva, zvyšují aktivitu imunitního systému, mírně snižují hladinu cholesterolu.
Doporučuje se denně sníst 5 až 8 gramů prebiotických oligosacharidů. Příliš vysoké dávky mohou způsobit nepříjemné nadýmání.
Probiotika
Jsou na střevní trakt pozitivně působící kmeny bakterií, které jsou u zdravého člověka součástí střevní mikroflóry. Střevní mikroflóra bývá často narušená nesprávným složením jídelníčku, užíváním některých léků, hlavně antibiotik atd.
V takových případech může dojít k přemnožení patogenních mikroorganismů, což může způsobit řadu, byť malých, zdravotních obtíží.
Tuto nerovnováhu je možné upravit díky probiotikům, jež obsahují jednotlivé nepatogenní kmeny střevní mikroflóry.
Mezi probiotické bakterie jsou řazeny
– laktobacily a jeho poddruhy - lactobacillus acidophilus, l. casei, l. paracasei, bulgaricus, l. rhamnosus
- bifidobakterie (Bifidobacterium bifidum, b. longum, b. breve, b. animalis, b. lactis
- streptococcus thermophilus a další.
Mnohé ze zmíněných bakterií lze nalézt ve fermentovaných – kysaných mléčných výrobcích, kam mohou být i přidávány. Další potravinou s obsahem probiotik je také kysané zelí. Další možností jak doplnit probiotika ve střevě jsou tablety a kapsle obsahující mnohé kmeny ve vysokých koncentracích.
Díky probiotikům se snižuje množství hnilobných procesů ve střevech, ubývá kvasineck a patogenních mikrobiálních kmenů. Jsou vhodné při zácpě, ale také při průjmech, protože harmonizují trávení a pohyb střev. Navíc pomáhájí mírnit negativní dopad antibiotik na trávicí trakt – zmírňují střevní zánět, ochraňují sliznice atd.
Dále pak modulují funkce imunitního systému, kdy zvyšují produkci protilátek IgA, zvyšují počet T lymfocytů a tzv. zabijáckých leukocytů – natural killers.
Napomáhají vstřebávání některých minerálů a stopových prvků, naopak brzdí vstřebávání např. cholesterolu.
Aby se probiotika dostala až do střeva a mohla se tam usídlit, musí projít horním zažívacím traktem, kde dochází k jejich úhynu, hlavně v žaludku působením kyseliny chlorovodíkové, dále pak v duodenu a tenkém střevě působením zlučových kyselin a enzymů. Výrobky s probiotiky tedy musí obsahovat takové množství bakterií, aby se tyto dostaly až na místo určení. Jako vhodná koncentrace se udává nejméně 10 milionů živých bakteriálních kmenů na 1 g/1 ml potraviny, což je asi 100 až 200 gramů kysaných mléčných výrobků.
Zpět na hlavní článek Výživové doplňky.