Zázračná syrovátka

Asi každému už se stalo, že po otevření bílého jogurtu či žervé objevil vrstvičku podivné nažloutlé tekutiny. Mnoho lidí k ní má odpor a raději ji vylije, někdo možná dokonce pochybuje o zdravotní nezávadnosti onoho výrobku. Ve skutečnosti je touto tekutinou syrovátka a pro naše zdraví je nesmírně cenná.

Syrovátka je vedlejším produktem při výrobě celé řady mléčných výrobků a mlékárny ji ještě donedávna také vylévaly nebo ji dávaly k pití telatům. Nové vědecké výzkumy a touha po maximálním využití zdrojů však vedly k tomu, že se průmyslově vznikající syrovátka začala sušit a prodávat jako součást proteinových nápojů či používat namísto dražšího sušeného mléka. Na trhu jsou dokonce i chlazené ochucené syrovátkové nápoje, které by měl do jídelníčku zařadit každý sportovec a dietář.

Kde se bere syrovátka

Jak už víme, syrovátka je vedlejším produktem mléčného průmyslu. Podle způsobu výroby rozlišujeme dva druhy – sladkou a kyselou syrovátku. Sladká syrovátka vzniká srážením kaseinu (mléčný protein) vlivem působení syřidla při výrobě tvrdých sýrů. Od použitého syřidla se do jisté míry odvíjí složení syrovátky. Kyselá vzniká také srážením kaseinu, ale vlivem působení kyseliny při výrobě měkkých a krémových sýrů. Kyselinu lze k mléku uměle přidat (nejčastěji je to kyselina citronová nebo vinná), anebo využít kyselinu mléčnou, která přirozeně vzniká ve fermentovaných mléčných výrobcích (jogurt, zakysaná smetana, kefír).

Syrovátka pro zdraví

Syrovátka (či, chcete-li, mléčné sérum) obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek. V první řadě jsou to lehce stravitelné bílkoviny, obsahuje dokonce všechny esenciální proteiny. Vzájemné poměry jednotlivých syrovátkových bílkovin se liší podle druhu zvířete, od něhož mléko pochází. V syrovátce nalezneme také rozvětvené aminokyseliny, které podporují tvorbu bílkovin a svalové hmoty, což určitě bude zajímat sportovce. Ani na vitaminy a minerály není syrovátka chudá, ty dohromady tvoří okolo 0,5% celkového složení kravské syrovátky a jedná se především o vitaminy B1, B2, B3, B5, B6, B9, C, E a H a minerály vápník, hořčík, zinek, draslík a sodík.

Konzumace syrovátky se doporučuje především sportovcům a starým osobám, ale také těm, kteří se snaží zhubnout. Mléčné sérum se již ve starém Řecku používalo k doplnění tekutin při průjmových onemocněních a bývá takto využíváno dodnes. Zároveň je vhodným doplňkem při diabetu 2. typu, poněvadž podporuje uvolňování inzulinu do těla a snižuje hladinu cukru v krvi. Podle některých odborníků také zabraňuje vzniku některých typů rakoviny a kardiovaskulárních chorob. Pokud je syrovátka konzumována v přiměřeném množství, pak podporuje metabolismus a činnost ledvin a snižuje hladinu cholesterolu. Navíc zvyšuje hladinu serotoninu, což má za následek snižování míry stresu, depresí a úzkosti.

Pozor na „předávkování“

Nebojte se, syrovátka není žádný jed, který by vás ohrozil na životě, kdybyste to s ním náhodou přehnali. Pokud byste ale opakovaně překračovali doporučené množství, mohli byste ale riskovat své zdraví. Vysoké procento soli v syrovátce by totiž mohlo poškodit ledviny a játra, při zvýšeném dlouhodobém příjmu syrovátky hrozí také vznik Crohnovy nemoci, rakoviny prostaty, diabetu, či osteoporózy. Zároveň je zde riziko žaludečních a střevních potíží, abnormálního srdečního tepu a snížení krevního tlaku.

Snad jsme vás příliš nevyděsili, chtěli jsme vás jen varovat před nadměrnou konzumací syrovátky. I zde totiž platí, že méně je více. Abyste využili maximum zdraví prospěšných látek a zároveň svůj organismus příliš nezatěžovali, je důležité dodržovat doporučené množství zkonzumované syrovátky. To se pro dospělého člověka pohybuje mezi 230 g a 700 g čerstvé kysané syrovátky denně (max. 1,2 g syrovátkových bílkovin na každý kg tělesné hmotnosti, přičemž bílkoviny tvoří asi 0,85% celkového složení syrovátky). Konzumace syrovátky se vůbec nedoporučuje kojencům, malým dětem, osobám s intolerancí laktózy či alergiemi na mléčné bílkoviny a osobám trpícím závažnějšími onemocněními ledvin. Nevhodnost konzumace mléčného séra v těhotenství a během kojení nebyla ani prokázána, ani vyvrácena, odborníci však vzhledem k riziku vzniku kojeneckých kolik doporučují příjem syrovátky snížit.

Syrovátka v péči o zevnějšek

Mléčné sérum je vhodné nejen ke konzumaci, ale také k vnějšímu použití. Můžete ji nalézt v mnoha kosmetických přípravcích, jako jsou pleťové krémy a masky, tělová mléka, vlasové kondicionéry, sprchové gely a mýdla. Syrovátka totiž vyživuje pleť, pokožku celého těla i vlasy, a díky své snadné dostupnosti je velmi vhodná pro výrobu domácích kosmetických přípravků. Mírným zředěním syrovátky získáte pleťovou vodu, kterou můžete pomocí vatového tamponu nanést na obličej, nezapomeňte po pár minutách opláchnout. Po smíchání syrovátky s medem či vaječným žloutkem vznikne výživná pleťová maska, kterou nechte na obličeji působit čtvrt hodiny a poté omyjte vlažnou vodou. Velmi oblíbené jsou syrovátkové koupele – 250 ml syrovátky vlijte do vany napuštěné horkou vodou a užijte si pečující koupel, po níž bude vaše pokožka vyživená a hebká. Hebkost dodá syrovátka i vašim vlasům, stejně jako důležité živiny. Použijte ji jako kondicionér – po umytí šamponem a důkladném opláchnutí nalijte syrovátku na vlasy, nechte působit 5 až 10 minut a opláchněte. Vyznavači no poo metody použijí syrovátku namísto šamponu.