Články

Pěnotvorné látky umožňují vytváření stejnorodé disperze plynné fáze v kapalných i tuhých potravinách. Odpěňovače snižují množství vytvořené pěny nebo i zabraňují jejímu vytváření.  

Balicí plyny se přivádějí do obalů před, v průběhu nebo po vložení potraviny do obalu a často slouží i k prodloužení trvanlivosti potravin. Propelanty jsou plyny, které vytlačují potraviny z obalů.

Leštící látky se nanášejí na povrch potravin a vytváří na něm lesklý vzhled nebo ochranný povlak. U ovoce a zeleniny také omezují vysychání a snižování hmotnosti. Jedlé nebo snadno odstranitelné povlaky se za leštící látky nepovažují.

Protispékavé - protihrudkující - látky se využívají k snížení spojování jednotlivých částic potravin k sobě.  Nejčastěji se přidávají do rýže, solí, plátkových a strouhaných sýrů, ale i do cukrovinek nebo koření.

Nosiče a rozpouštědla se využívají k usnadnění používání, aplikací a manipulací ostatních přídatných látek, doplňků a aromat. Použitím nosičů a rozpouštědel se nesmí u těchto látek změnit jejich původní funkce. 

Emulgátory umožňují vytvoření trvalé směsi ze dvou nebo více přirozenou cestou nemísitelných látek. Jednotlivé emulgátory jsou vzhledem k své struktuře vhodné pouze pro určité směsi a potraviny a proto jich také je poměrně velké množství.

Stabilizátory pomáhají udržovat v potravinách rovnoměrné rozptýlení různých látek, které se vzájemně nesmíchají. V potravinářském průmyslu se velmi často využívají stabilizátory, které jsou zároveň i želírující látky.

Látky, které zvýrazňují chuť a vůni výrobci používají poměrně často. Přidávání těchto látek do potravin je samozřejmě regulováno, ale vzhledem k jejich různým druhům je dobré z obalů zjistit, které a v jakém množství potravina obsahuje.

Želírující látky vytváří na potravině rosol nebo želé a tím vzniká pravidelná povrchová struktura. Druhů těchto látek není mnoho, ale většina z nich může u citlivějších osob způsobovat alergické reakce a tak je vhodné pečlivě číst informace na obalech potravin.

Modifikované škroby a zahušťovadla se při výrobě potravin využívají k zahušťování různých mléčných výrobků, omáček, polévek nebo zálivek, zavařenin a mnoha dalších potravin. Velmi často se jimi nahrazují dražší složky.